Setkání
Když jsme se poprvé uviděli, naše pohledy se hned střetly. I když jsme se do té doby neviděli a vůbec se osobně neznali. Tak jsme jeden o druhém věděli, že tu čekáme jeden na druhého. Že čekáme na někoho nám milého a jak se ukázalo, tak i blízkého. Nalili jsme si do sklenky víno a báječně se nám spolu povídalo. Seděli jsme vedle sebe a já se dívala přes okno na nebe. Bylo mi v Tvé blízkosti krásně a bylo mi jak v pohádce – prostě nádherně. Cítit Tě vedle sebe a dívat se na tebe, jak upíjíš z té sklenky víno a pak se podíváš na mne přímo. Ten pohled byl tak výmluvný a prostě pro mě tak smyslný. Nebylo potřeba žádných slov. Ten pohled já nikdy nezapomenu a snad vloudí se mi i do snu. Musím na Tebe stále myslet. A víš co bych Ti chtěla povědět? Chtěla bych, aby to tak bylo a víc než jen přátelství v nás zakotvilo. Abychom se měli rádi, ale víc než jen kamarádi.